Ročník 47

Wabi Daněk

1:	Nás b^F#ylo sedm romantiků n^C#metušících, ž^C#m7e se všechno m^F#ění, a stačilo pár okamžiků, p^C#matnáct let, to vl^C#m7astně tolik n^F#ení, však s^D#motva pátek odhoukaj', to p^Bmomyšlení každýho z nás sv^G#mádí:^H ^C#7 svý t^F#ělo sádlem obalený n^C#mapasovat d^C#m7o maskáčů z ml^F#ádí.

2:	Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy.

3:	Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.

4:	A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, /: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří ... :/

Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte

Název písně:

Interpret(i):

Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.

1: 
     A                   Em          Em7           A
Nás bylo sedm romantiků netušících, že se všechno mění,
                         Em               Em7          A
a stačilo pár okamžiků, patnáct let, to vlastně tolik není,
      F#m                       C#m                      Bm  DE7
však sotva pátek odhoukaj', to pomyšlení každýho z nás svádí:____
     A                   Em        Em7           A
svý tělo sádlem obalený napasovat do maskáčů z mládí.

2: 
Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby,
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí,
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy,
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy.

3: 
Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou,
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou,
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá,
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá.

4: 
A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu,
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu,
/:  ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří,
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří ... :/

Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.

Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.

Datum vytvoření :2013-12-20T20:27:01.945+00:00

Ročník 47

Wabi Daněk

Playlisty / Interpreti:

Wabi Daněk : [ 56 ]